Psí slib a jiné
28. 5. 2006
• Nebudu krást cukroví ze stolu, ani jiné potraviny a zapíjet to čajem, kávou či jakoukoli tekutinou, která není určená pro mě.
• Nebudu se přetahovat o spodní prádlo tatínka, když je na záchodě.
• Budu si pamatovat, že popelář nekrade naše věci.
• Vyklepu dešťovou vodu z mé kožešiny PŘED vstupem do domu.
• Nebudu jíst kočičí potravu, předtím než ji snědí kočky, nebo po nich dojídat.
• V autě nebudu trvat na koukání z otevřeného okna, když venku prší.
• Neupustím rozžvýkanou kostičku nebo mokrý tenisák do spodního prádla někoho, kdo sedí na záchodě.
• Budu si pamatovat, že pohovka není ručník, a stejně tak paniččin a pánečkův klín.
• Budu pamatovat si, že má hlava nepatří do ledničky.
• Nepotřebuji se prudce postavit, když ležím pod nízkým stolkem.
• Nebudu válet mé hračky za ledničkou.
• Když se mi chce zvracet, nebudu pro ten účel vyhledávat poslední zbytky vyčištěného koberce, ani postele pánečků.
• Nebudu zvracet v autě.
• Nebudu jíst mrtvé ptáky, raky, ryby, kraby, atd. a ani se v nich nebudu válet.
• Nebudu olizovat tvář člověka poté, co jsem jedl zvířecí výkaly.
• Nevzbudím paničku tím, že strčím svůj chladný, mokrý nos pod peřinu.
• Nebudu žvýkat pánečkův kartáček na zuby.
• Nebudu krást paniččino spodní prádlo a tančit s ním všude po dvorku.
• Má hlava nepatří do ledničky, myčky na nádobí nebo do pračky.
• Nerozhodnu se na řemínku k pronásledování veverky, když panička stojí na kluzkém trávníku.
Stvoření světa podle psa
Prvního dne stvořil Bůh psa.
Druhého dne Bůh stvořil člověka, aby psu sloužil.
Třetího dne Bůh stvořil všechna možná zvířata na zemi, aby mohla případně sloužit psu za potravu.
Čtvrtého dne stvořil Bůh dřinu, aby člověk mohl pracovat pro dobro svého psa.
Pátého dne Bůh stvořil tenisák, aby ho pán mohl házet a pes ho aportovat nebo neaportovat.
Šestého dne stvořil Bůh veterinární vědu, aby udržovala psa zdravého a jeho pána na mizině.
Sedmého dne chtěl Bůh odpočívat, ale musel jít vyvenčit psa.
Zákony psího vlastnictví
Jestli se mi to líbí, je to moje.
Pokud to mám v tlamě, je to moje.
Pokud ti to můžu sebrat, je to moje.
Pokud si s něčím hraješ a položíš to, je to moje.
Pokud jsem to měl před chvíli, je to moje.
Pokud to jen vypadá jako moje, je to moje.
Pokud je to moje, nesmí se to podobat ničemu z tvých věcí.
Pokud to rozkoušu na kousky, všechny kousky jsou moje.
Pokud jsem to viděl první, je to moje.
Když se to rozbije, je to tvoje.
Pravidla soužití se psem
1. do domu pes nesmí
2. no dobře, do domu smí, ale jen do některých místností
3. pes smí do všech místností, ale nesmí lehat na nábytek
4. pes smí lehat jen na starý nábytek
5. tak jo, smí lehat všude na nábytku,ale nesmí spát v posteli
6. OK, pes smí do postele, ale jen když ho tam pán zavolá
7. pes smí spát v posteli kdy se mu zachce, ale nesmí zalézat pod peřinu
8. pes smí pod peřinu jen když ho tam pán pozve
9. pes smí spát pod peřinou každou noc
10. lidé mohou pod peřinu jen se souhlasem psa
Co se můžeme naučit od psů
Když na něco dostatečně dlouho civíš, získáš to.
Nevycházej bez průkazu.
Buď k lidem otevřený, své pocity můžeš vyjádřit počůráním jejich bot.
Když je čas jít spát, nech návštěvu návštěvou a běž si lehnout.
Vítej lidi přátelsky - studený čumák v klíně je ta nejlepší z cest.
Když to není mokré, není to opravdový polibek.
Když něco provedeš, přijmi za to zodpovědnost (hned jak tě vyvlečou z pod postele).
Proč mám radši psy
Čím později přijdu domů,tím radostněji mě vítá.
Pes není nikdy nespokojen se svým zevnějškem.
Psa nezajímá, kolik jsem měla psů.
Pes mě nekritizuje a neorganizuje mi život.
Rodiče mého psa mě nenavštěvují.
O psa nepřijdu, když se mimo domov mazlím s jinými psy.
Pes si s jinými psy většinou rozumí.
