Každý druhý člověk schvaluje školné
Praha - Kvůli vzdělání je bezmála polovina lidí ochotna sáhnout do vlastní peněženky. Má to však háček: lidé jsou svolní platit školné jen v případě, že dostanou šanci studovat obor, o který stojí.
Podle čerstvého průzkumu Sociologického ústavu Akademie věd by za této podmínky řeklo „ano“ zavedení školného na veřejných vysokých školách 49 procent dotázaných. A co víc: že by se každý měl dostat na tu školu, kterou si vybral, to si myslí 63 procent lidí. Jenže realita je jiná. I když se v posledních letech počet míst na vysokých školách postupně zvyšuje, pořád to nestačí. Ze 130 tisíc zájemců, kteří se na univerzity hlásili loni, odešlo od přijímaček s nepořízenou 50 tisíc z nich.
„Lidé myslí, že u nás neplatí rovnost šancí, pokud jde o přístup k vysokoškolskému vzdělání. Podle velké části respondentů jsou zvýhodněny děti vysokoškoláků a bohatých lidí se známostmi,“ konstatuje zpráva z průzkumu. Právě zavedení školného by otevřelo univerzity většímu počtu zájemců.
S tím, že se jednou na zvolený vysokoškolský obor dostane každý, kdo o to má zájem, většina politických stran podle svých předvolebních programů nepočítá. Výjimkou jsou ODS a Strana zelených. Zatímco ODS chce ideálního stavu dosáhnout právě zavedením školného, zelení počítají s masivními státními investicemi do školství.
