Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dvacet let po Černobylu atom ožívá

Ve světě se loni stavělo 24 jaderných bloků, dalších 41 se připravuje * Evropa o elektřině z jádra mluví, zatím však váhá

Praha - Slovo Černobyl dodnes vyvolává hrůzu.

Havárie ukrajinské jaderné elektrárny, která se stala 26. dubna 1986, přinesla smrt tisícům lidí především na Ukrajině, v sousedním Bělorusku a v Rusku. Jaderná elektřina je od té doby tabu v řadě států. Po dvaceti letech od této katastrofy je v plném proudu diskuse, zda se bez jádra může Evropa obejít.

Následky Černobylu jsou a ještě budou hrozivé.

Počet prokázaných úmrtí v souvislosti s havárií je zatím 59. Z toho je padesát pracovníků, kteří likvidovali havárii, a devět dětí z okolí elektrárny, jež podlehly rakovině štítné žlázy. Dalších více než 3900 lidí podle expertních odhadů podlehlo nebo může do budoucna podlehnout rakovině z ozáření.

Za černobylské oběti, které byly nějakým způsobem havárií dotčeny, se však podle čerstvé studie Mezinárodní agentury pro atomovou energii považuje na sedm milionů lidí. Agentura odhadla, že Ukrajina, Bělorusko a Rusko musely doposud v důsledku havárie utratit stovky miliard dolarů alespoň na částečné zahlazení přímých následků, stavbu nových bytů pro vysídlené obyvatele a podpory pro postižené.

Jaderná katastrofa také zastavila rozvoj atomové energetiky. Veřejné mínění se k ní otočilo zády a požadavky na bezpečnost šroubují ceny staveb do ekonomicky nedosažitelných výšin.

V posledním roce však řada expertů i politiků začala mluvit o jaderné renesanci. Důvodem je paradoxně opět strach. Strach z klimatických změn způsobených emisemi při spalování uhlí či obavy z rostoucích cen ropy a plynu v loňském roce. "Renesance jaderné energie je předzvěstí budoucího zásadního rozhodnutí," říká vědecký pracovník Steve Thomas z britské University of Greenwich, který se v Praze účastnil konference o ekonomice jaderných elektráren.

Řadě elektráren postavených po ropné krizi v sedmdesátých letech minulého století také končí životnost. Vlády a energetické firmy právě teď hledají cestu, čím se bude svítit a topit za deset dvacet let.

Řada zemí včetně Česka vážně zvažuje rozšiřování současných nebo stavbu úplně nových atomových elektráren. Zásoby uhlí se v českém případě tenčí, ropa a plyn se dovážejí z Ruska, a tak se jako řešení nabízí právě atom.

Proti jádru podle Thomase jednoznačně mluví jednak vysoké náklady na pořízení atomových zdrojů, jednak obavy o bezpečnost lidí.

Pokračování na str. B4

Po Černobylu atom zase ožívá

Nejvíce jaderných elektráren přibývá v Japonsku, Indii a Číně * O atomu přemýšlí i ČEZ

Pokračování ze str. B1

Jaderné reaktory podle Thomase příliš neovlivní celkové hodnoty skleníkových plynů, které podle řady názorů přispívají k oteplování planety. "Ani nemohou trvale utlumit ceny energií. Místo toho budou dále zvyšovat rizika katastrof a terorismu," říká.

Nový atom v Česku?

Do poloviny letošního roku se má energetický obr ČEZ definitivně rozhodnout, zda část dosluhujících uhelných elektráren nahradí dalším zdrojem z jádra. "Analýzy nejsou hotové, ale všude v Evropě vychází, že je rozumné stavět jaderné zdroje. Všechno nasvědčuje tomu, že to i u nás bude ekonomické," říká Martin Roman, šéf ČEZ, který provozuje jaderný Temelín a Dukovany.

Podle Ladislava Kříže, mluvčího ČEZ, hovoří ve prospěch atomu tři faktory: energetická nezávislost Evropy na dovozu, nulová produkce skleníkových plynů a blížící se nedostatek proudu.

Odpůrci naopak poukazují na prohlášení ze začátku devadesátých let. "Hrozili, že budeme svítit svíčkami, když nebude Temelín. A realita je taková, že dneska vlastně celou jeho produkci vyvážíme. Takže teď bychom se dokázali obejít nejen bez Temelína, ale i bez části Dukovan," upozorňuje Dana Kuchtová ze sdružení Jihočeské matky. Sama je nyní lídrem Strany zelených v jižních Čechách pro červnové volby.

Zelení, jejichž účast v parlamentu je nyní pravděpodobná, jadernou energii odmítají a navrhují jít především cestou úspor či podpory obnovitelných zdrojů.

Smířlivěji než dříve se však k jádru staví i řada států Evropské unie.

Motorem je obava z rostoucí závislosti Evropy na dodávkách ropy a plynu z Ruska a zemí Blízkého východu, která by mohla v příštích letech dosáhnout až 80 procent. Významný je i fakt, že jaderné zdroje nespalují uhlí, a firmy si tudíž na ně nemusí kupovat emisní povolenky.

Podobné je to i ve Spojených státech amerických, kde je nyní v provozu vůbec nejvíc reaktorů na světě, celkem 104 ze 443. Prezident GeorgeW. Bush také nedávno vyhlásil novou energetickou politiku, v níž se počítá s obnovou starých reaktorů a vývojem a výstavbou nových. Jeden reaktor se ve Spojených státech už staví, dalších 13 má být hotových do roku 2020.

Indie a Čína rychle stavějí

Pro jádro se v USA v poslední době vyslovují i jeho někdejší odpůrci či ekologové, a to především kvůli potřebě omezit skleníkové plyny. "Jestliže máme udržet civilizaci, tak tady není rozumnější alternativa než jaderná energie," prohlásil nedávno James Lovelock, významný ekolog a autor teorie Gaia, označující Zemi jako superorganismus ohrožený vysokou spotřebou energií.

Ovzestupu jaderné energie v blízké budoucnosti je přesvědčena i Česká nukleární společnost. "Výhledově se počítá s rozšířením jaderných zařízení o dalších 113 nových reaktorů. Největší podporu má výstavba nových elektráren v Asii," říká prezident společnosti Václav Hanus. V současné době se jich podle něj staví po světě 24 a připravuje se budování dalších 41 bloků.

Rekordmanem ve výstavbě atomových elektráren je v současné době Japonsko, které rozhodlo o výstavbě 12 bloků.

Dalšími megalomany jsou Indie a Čína. Ta si doposud osmdesát procent výroby elektřiny opatřuje spalováním uhlí, jen zlomek pochází z atomových zdrojů. Nyní má rozestavěné dva reaktory, naplánována je stavba dalších devíti a výhledově se uvažuje ještě o devatenácti.

Zřejmě nejkontroverznější program má v současné době Írán, kde se jeden reaktor staví, dva jsou naplánované a o dalších třech se uvažuje. Rozestavěný reaktor, na němž se původně měla podílet i česká firma ZVVZ Milevsko dodávkou vzduchotechnického zařízení, vyvolává silné obavy především ve Spojených státech. Důvodem jsou podezření, že bude Írán elektrárnu využívat k výrobě jaderného materiálu pro výrobu zbraní.

Milevské společnosti také byla z bezpečnostních důvodu účast na projektu zakázána speciálním zákonem před sedmi lety.

Rozvoj jádra v Evropě je však přece jen opatrný. Řada zemí sice upustila od striktního odmítání atomu, zároveň ale ani závazně nerozhodla o tom, že atomové elektrárny skutečně postaví.

"Jediný reaktor, který se v současné době staví v Evropské unii, je finský Oikiluoto," upozorňuje Jindřich Polanecký z Hnutí Duha.

Příliš drahé elektrárny

Finská elektrárna, která má stát 3,2 miliardy eur (zhruba 96 miliard korun), podle něj navíc profituje z velmi výhodného úvěru a exportní dotace. Německo-francouzské konsorcium dodavatelů dostalo od státem kontrolované banky Bayerische Landesbank a od francouzské vlády vysokou státní podporu, která je podle Hnutí Duha jedním z faktorů, proč se řada firem o jeho využití stále zajímá. Dotace státy poskytují většinou nepřímo - na výzkum, přebíráním pojistek či zárukami na poskytnuté úvěry.

I přesto jsou náklady na stavbu jaderných elektráren vysoké, a ty v konkurenci s plynovými či uhelnými zdroji propadají.

Ze studie americké univerzity Massachusetts Institute of Technology vyplývá, že provozní náklady nových jaderných zdrojů mohou díky lepším technologiím a konkurenci klesnout až o čtvrtinu, a přesto zůstanou uhelné a plynové elektrárny až o třetinu levnější.

V prostředí konkurence na trhu s energiemi, který se začal vytvářet teprve v posledních letech, je ekonomika významným faktorem v rozhodování firem. Například šéf americké energetické skupiny Dominion Thomas Capps nedávno v rozhovoru pro Reuters řekl, že i přes vládní podporu ve výši 6,1 miliardy dolarů, které se zavázala Bushova vláda v příštích deseti letech vynaložit na podporu jaderné energetiky, nevidí možnost výstavby nové elektrárny. "Ekonomicky to prostě nevychází," řekl.

"Každý zdroj má své výhody a nevýhody. Rozjezd s povolenkami CO2 a další zamýšlená ekologická opatření mluví cenově ve prospěch jádra," tvrdí mluvčí ČEZ Kříž.

Zastánci jádra: Francie a východ Evropy

V evropské pětadvacítce se proti jádru postavilo v minulosti přibližně pět zemí, které se rozhodly své atomové zdroje do budoucna opustit -Německo, Belgie, Švédsko, Itálie a Nizozemsko. V posledních měsících se však i z některých těchto zemí ozývají smířlivější slova. Například holandský ministr životního prostředí letos v únoru prohlásil, že Holandsko musí vyměnit tři uhelné elektrárny a jednou z variant musí být i jaderný zdroj. V lednu pak jedna z nynějších atomových elektráren v Nizozemsku dostala státní povolení prodloužit svůj provoz o 20 let, do roku 2033.

Švédsko zase nedávno povolilo své atomové elektrárně zvýšit výkon a Itálie se zapojila do projektu výstavby elektrárny ve Francii.

Další výstavbu atomových zdrojů už ohlásily Francie a Velká Británie, o prodloužení provozu své jaderné elektrárny rozhodlo nedávno Maďarsko. V nejbližších letech chce přijmout rozhodnutí, zda stavět, také Slovensko a Česko. Velký boom se pak očekává za hranicemi Unie směrem na východ. Staví se v Rumunsku a v Rusku, rozhodnutí začít stavět již padlo na Ukrajině a v Bulharsku.

GRAF

* Atomové elektrárny ve světě

Podíly jednotlivých druhů zdrojů na výrobě elektřiny v ČR

Rok 2004

jádro 31 %

plyn 3 %

voda 3 %

uhelné 63 %

Největší uživatelé jádra

Podíl jádra na výrobě elektřiny v zemi

Litva 80 %

Francie 78 %

Slovensko 57 %

Belgie 55 %

Švédsko 50 %

Ukrajina 46 %

Švýcarsko 40 %

Slovinsko 40 %

J. Korea 40 %

Bulharsko 38 %

Arménie 35 %

Maďarsko 33 %

Česká republika31 %

Německo 28 %

Finsko 27 %

Japonsko 25 %

Španělsko 24 %

V. Británie 24 %

USA 20 %

Rusko 17 %

Svět 16 %

Kanada 12 %

TABULKA

Kde se staví nové jaderné elektrárny

Země Počet reaktorůOčekávané spuštění

Čína 2 2006

Tchaj-wan2 2009,2010

Finsko1 2009

Indie 8 2007,2008

Írán 1 2006

Japonsko2 2006,2009

Pákistán1 2011

Rumunsko1 2007

Rusko 4 2008,2010

Zdroj: www.zpravy.idnes.cz

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář